Historie medu

S taré čínské přísloví říká: "Med sto nemoci léčí a tisíci předchází".

Za průkopníky včelařství jsou považováni Kréťané a Egypťané, kteří chovali včely v hliněných rourách již 3000 let před naším letopočtem. Staří Egypťané věřili, že v medu je něco, co činí člověka také tělesně krásným a dokonalým.

Včelí produkty, především med a propolis byly také hojně využívány ve starém Řecku a Římě. Antiseptické vlastnosti medu využívali při léčení spálenin a různých ran.

V naší historii byl medu přikládán velký význam, o čemž svědčí i slova praotce Čecha na hoře Řípu: „Toť jest ta země krásná, mlékem a medem oplývající.“

Historie medu

Prvními chovateli včel v Evropě byli včelaři lesní, takzvaní brtníci. Ti si našli v dutinách stromů včelstva, která je zásobovala medem. Časem brtníky napadlo, že včelám udělají nové příbytky pěkně pohromadě.
První včelí příbytky vytvořené člověkem byly umělé dutiny ve stromě, zvané brtě. Problémy při vybírání medu, kdy se člověk musel uvázat ke kmeni, ho přinutily přemýšlet dál. Místo stojících stromů byly stále častěji používány úly z pořezaných, ručně vydlabaných částí kmenů ( tzv. kláty). Ty už bylo možno přestěhovat do blízkosti obydlí a pro med nebylo nutno lézt na strom.Včelař vyráběl typické kláty v mnoha variantách.
Výroba úlů ze slámy, rákosu, palachu nebo proutí znamenala pro včelaře velké zjednodušení. A tak vznikaly koše, nazývané tzv. překlopné košnice, nejrůznějších tvarů. Dalším vývojovým stupněm byla kruhová košnice. Kláty i koše měly nevýhodu, že prohlídka včelstva nebyla možná bez porušení. Včelařům proto zůstaly utajeny biologické základy.

Brť Kláty Košnice

Švýcarský chovatel včel Francois Huber (1750-1832) vymyslel úl, do kterého bylo možno nahlédnout: Huberův rámkový úl. Pro pozorování života včel měl v tehdejší době nedozírnou cenu, pro chov včel byl ale příliš nepohodlný.

V 19. století Jan Dzierzon zdokonalil Huberův úl tím způsobem, že nechal včely stavět plásty na laťky volně uložené u stropu úlu. Protože včely přistavěly dílo až na vnitřní kolmé stěny úlu musel Dzierzon plásty při každé prohlídce odřezávat nožem. Jeho žák, baron von Berlepsch (1815- 1877) doplnit původní horní lištu třemi dalšími lištami na dnešní, v celém světě používaný rámek. Bylo tak umožněno nahlížení do včelstva bez porušení díla.

Roku 1852 patentoval objev „včelí mezery“ americký včelař Lorenzo Langstroth. Ze „včelí mezery“ vychází konstrukce úlu, která nese jméno objevitele.
V České republice je díky bohaté včelařské historii rozšířeno mnoho druhů včelích úlů, většina včelařů ve světě používá nástavkový úl Langstroth.

Svatý Ambrož - patron včelařů

P odle legendy spal svatý Ambrož jako dítě s otevřenými ústy a včely mu snesly do úst med (symbolizuje píli, výmluvnost a sladkost jeho kázání). Podle jiné legendy se vypráví, že mu jako malému dítěti v kolébce přistál na obličeji roj včel a aniž mu jediným bodnutím ublížil, odlétl.

sv. Ambrož
[ nahoru ]